Začalo to jednoho krásného dne, kdy jsem četla blogy nějakých au-pairek a rozhodla se, že chci pryč, poznat jinou kulturu, naučit se jiný jazyk a pobýt v cizině. Prostě takové to rozhodnutí, naprostý impuls. Vždy jsem milovala Finsko, ale rodiny se moc netvářily na Češky. Tak jsem zkusila Švédsko vyhledat a to taky nebylo to pravé. Nakonec přes stránky aupairworld (net nebo com) jsem si dopisovala s jednou rodinou z Finska a tak jsem byla jednou nohou ve Finsku, ale nakonec mě kontaktovala nějaká rodina z Norska. Nad Norskem jsem nejprve ohrnula nos, ale pak jsem to zvážila. Finská rodina měli tři děti, z toho jedno kluk ( já si teda s klukama moc nerozumím a bála jsem se že to bude neposeda), norská rodina měli tři holčičky. Pak jsem se podívala na momentální kurz a výplaty au pair (nebo spíše skromné kapesné) a bylo rozhodnuto. Norsko.
Pak už nastalo jen emailování s rodinou, poslání smlouvy přes mejl, shánění kufru, letenek... Tohle teda jak které rodiny řeší, já si svoji první letenku platila. A také jsem si brala nějaké ty peníze na první měsíc.
Pak už se smluvilo datum a letěla jsem. Rodině jsem přivezla drobné dárky, dětem korálky a rodičům knihu a svíčku.
Chodila jsem i kurz norštiny, vše záleží na zemi a smlouvě, ale v Norsku se to má tak, že rodina platí kurz do výše 500-700 nok měsíčně. Já si doplácela něco kolem 1000 nok a učebnice jsem si také sama platila i dopravu. A ještě jsem odváděla daně státu, z toho bylo pokryté daně z příjmu a pojištění, ale díky tomu mi to české úřady po návratu pěkně zavařily, takže si dejte dokupy všechny potřebné dokumenty, výplatní pásky, dopisy z daň.úřadu, a taky by vám měla rodina vyplnit dokument E-301 a taky NAV, vše najdete na netu na stránkách ministerstva zahraničí.
Další dotazy se týkaly rodiny a smlouvy. Holky, nikdy nebudete pracovat přesně tak, jak je vám slíbeno ve smlouvě. Potkala jsem holčinu, která měla obrovské štěstí, ale já třeba měla přesčasy, můj volný čas se musel ve 100% přizpůsobit rodině, moje dovolená taky a dokonce i o víkendu jsem odpovídala na smsky kde je v jaké skříni oblečení, které zrovna shánějí. Také jsem dost uklízela, víc než se sluší, s dětmi jsem byla jen chvili po jejich příchodu ze školy a většinou mě nepotřebovaly, o to víc jsem si ale vážila chvil, kdy jsem je večer o víkendu hlídala a kokukaly jsme spolu na filmy a kecaly a nebo vyrazily na výlet o prázdninách.
Na oplátku jsem se naučila trochu norsky, poznala jsem jinou kulturu, našla nové přátele ať už z ČR nebo jiných zemí... S babičkou od dětí jsem neustále v kontaktu a brala mě na výlety. :)
Většinu věcí se dozvíte z UDI smlouvy, tu si najdete na netu.
Už mě tak nenapadá na co byste se ještě chtěly zeptat, popřípadě mi tu nechte vzkaz a můžu odpovědět přes mejl, ale snad jsem odpověděla na základní otázky, které si každá potencionální au pair pokládá. Všem dívčinám přeju hodně štěstí, rozhodně je to zkušenost, která mi vnesla mnoho do života a naučila jsem se spousty věcem, na druhou stranu už bych si tuhle zkušenost nezvopakovala ale zároveň toho roku nelituju.
Všem hodně štěstí a snad vám tenhle článek trochu pomůže. :)
Bergen. Tu jsem bydlela ;) 
